KLINGSPOR Abrasive Technology

O nás

Společnost KLINGSPOR využívá již déle než 100 let standardy technologie broušení z celého světa. V našich výrobních závodech se vyrábí více než 50.000 druhů výrobků, mimo jiné sem patří skupiny produktů brusiva na podložkách, řezných kotoučů, hrubovacích brusných kotoučů, brusných lamelových talířů a brusných lamelových kotoučů pro nejrůznější postupy broušení, které naši zákazníci potřebují.

Našich 36 výrobních a odbytových závodů rozmístěných po celém světě s více než 2.000 zaměstnanci umožňuje pružné přizpůsobování požadavkům regionálních trhů.

Naši poradenskou činnosti poskytuje po celém světě více než 300 pracovníků vnější služby. Jsou to vysoce kvalifikovaní technici a inženýři, kteří rádi poskytnou podporu našim zákazníkům přímo na místě, kde je nutno vyřešit problém.

Ctnosti minulosti, jako je kvalita, spolehlivost a perfektní zákaznický servis v kombinaci s nejnovější výrobní technologií, vytvářejí základnu trvalého úspěchu produktů společnosti KLINGSPOR a díky nim si náš podnik vydobyl vedoucí postavení v oboru broušení.

My o sobě

  • KLINGSPOR patří k pěti světově nejvýznamnějším výrobcům jakostního brusiva!
  • Již více než 100 let  je název firmy KLINGSPOR, pokud jde o techniku broušení, symbolem kompetence a kvality!
  • V našem sortimentu naleznete více než 50.000 různých druhů výrobků pro broušení - žádný jiný výrobce nenabízí takto široké spektrum kvalitního brusiva! 
  • Vynalezli jsme brusný lamelový talíř, na trh jsme jej uvedli již v roce 1972!
  • Naše logistika rozesílá denně více než 200 tun brusiva do 80 zemí na celém světě!
  • 36 výrobních a odbytových podniků po celém světě umožňuje pružné přizpůsobování potřebám regionálních trhů!
  • KLINGSPOR zaměstnává více než 2000 zaměstnanců, z toho více než 600 v kmenovém závodě v Haigeru!
  • ... den ode dne jsme lepší!

Historie

Broušení je jedním z nejstarších postupů opracování materiálů, které lidstvo používá. Již v době kamenné lidé z předem osekaných kamenů brousili zbraně a nástroje. Jako brusný prostředek se používal kamenný prach, jímž byl opracovávaný předmět třen pomocí dřeva nebo kůže.

Dnes existuje mnoho druhů brusiva, které umožňují zhotovení povrchů a definovaných geometrií nejrůznějších opracovávaných předmětů.

Firma KLINGSPOR již od svého založení v roce 1893 svými inovacemi udávala směr vývoje historie moderního broušení. Rychlootáčkové řezné a brusné kotouče, brusné lamelové kotouče a brusné lamelové talíře představují jen několik málo příkladů prostředků pro broušení vyvinutých ve společnosti KLINGSPOR.

Cesta

Tradice

  • 1893
    • Základní kámen úspěchu (Johann Friedrich Klingspor založil společně se svou sestrou Minchen Oechelhäuser a svou švagrovou Luzi Klingspor společnost Siegener Leimfabrik KLINGSPOR & Co.)
  • 1899
    • V nabídce inovované brusivo (Kromě klihu se tehdy již vyráběl také smirkový papír, smirkové plátno a skelný papír v arších.)
  • 1917
    • Nové vedení, nový název firmy (V roce 1917 převzala v osobě Carla Klingspora vedení podniku druhá generace, která se zaměřila na posílení exportu. Jeho práce a inovace, jako je vodě odolný brusný papír, udávají směr vývoje společnosti KLINGSPOR a celého oboru brusiva až do dnešních dnů. 9. ledna 1922 se otevřená obchodní společnost Naxos-Schmirgelwerke, KLINGSPOR & Co. změnila ve společnost s ručením omezeným.)
  • 1948
    • Mezinárodní úspěchy (Po celém světe vzniklo 36 poboček a KLINGSPOR sklízí úspěchy mimo jiné i v Jižní Americe, Africe, Asii a Austrálii.)
  • 1955
    • Konstantní růst (KLINGSPOR během těchto desetiletí nepřetržitě rostl. Růst společnosti je provázen úspěchem: v roce 1989 překročil její obrat 150 mil. DM.)
  • 1993
    • Zlaté jubileum (Jako podnik s regionálními kořeny a důležitý zaměstnavatel kraje Siegerland oslavil KLINGSPOR své 100. jubileum)
  • 2005
    • KLINGSPOR se rozrůstá (Na Nový rok 2005 se společnost s ručením omezeným KLINGSPOR GmbH proměnila v akciovou společnost KLINGSPOR AG. Operativní obchodní záležitosti převzala stoprocentní dceřiná společnost KLINGSPOR Schleifsysteme GmbH & Co. KG. O celosvětový odbyt se stará zhruba 2.000 zaměstnanců na 36 místech všech kontinentů. Takto je KLINGSPOR se svými spolehlivými logistickými partnery přítomen v blízkosti sídel zákazníků po celém světě.)
  • 20..
    • Inovace z tradice (Jakožto podnik s dlouhou tradicí a s více než stoletou zkušeností, nasbíranou ve vývoji brusiva vynikající kvality, je KLINGSPOR dobře připraven na výzvy budoucnosti. To garantuje rozsáhlá paleta nabídky zahrnující více než 50.000 výrobků. KLINGSPOR chce v této úspěšné historii pokračovat, a proto sází na své osvědčené a tradiční odhodlání podávat vysoké výkony, na inovace a na vysoké povědomí kvality.)

Inovace

  • 1925
    • Cesta, která určila směr (Ze své cesty po Spojených státech amerických se Carl Klingspor vrátil s novými nápady, které udaly další směr oboru broušení. Ke konci roku pak následovala přihláška patentu „Postupu pro výrobu brusného papíru odolného proti vodě aj.“  V Německu, Velké Británii a USA byly patentovány inovace společnosti KLINGSPOR pro automobilový průmysl, který v této době prožíval rozmach. Tak začala neopakovatelná historie úspěchu.)
  • 1926
    • Průkopník brusného papíru (Po intenzívním výzkumu se společnosti KLINGSPOR jako první v Evropě podařilo vyvinout postup výroby brusného papíru odolného vůči vodě Tento průkopnický čin našel uplatnění především v broušení za mokra, což je postup důležitý zvláště v automobilovém průmyslu, který umožnil až teprve objev brusného papíru odolného vůči vodě. Tato inovace vyvinutá ve společnosti KLINGSPOR se tak postarala o zvýšení účinnosti automobilového průmyslu po celém světě!)
  • 1950
    • Začátek nové epochy (KLINGSPOR poprvé vyrobil brusné kotouče vázané textilními vlákny použitelné ve vysokých otáčkách. Díky výrazně vyšším rychlostem přispěla tato novinka společnosti KLINGSPOR k mimořádnému zvýšení výkonnosti a hospodárnosti, ale také k dlouhodobým změnám celé technologie řezání brusným kotoučem. Světové vítězné tažení brusných nástrojů Kronenflex® začíná!)
  • 1954
    • Flexibilita pro jemný brus (Patentování brusných lamelových kotoučů. Nápad je stejně jednoduchý jako geniální: více brusných lamel se spojí do brusného lamelového kotouče. Brusný lamelový kotouč se optimálně přizpůsobí jakémukoli opracovávanému kusu, a je tak ideální pro jemné a pružné povrchové broušení. Tato inovace z dílny společnosti KLINGSPOR mnohostranně rozšiřuje aplikační a technické možnosti broušení.)
  • 1961
    • Vysoké vyznamenání za venylézavost (Dne 7. května 1961 byly oceněny významné průkopnické činy a vynálezy Carl Klingspor v oblasti novodobých prostředků broušení. Německý svaz vynálezců v Norimberku mu propůjčil zlatou Dieselovu medaili. Ve svém projevu vyzdvihl prezident dr. Hans Constantin Paulssen inovační schopnosti společnosti KLINGSPOR.)
  • 1972
    • Revoluce v průmyslovém broušení (KLINGSPOR vyvinul brusný lamelový talíř, který dosahuje mnohonásobně vyššího výkonu broušení než ostatní nástroje. Silný výkon a mnohostrannost brusných lamelových talířů se využívá pro opracování polotovarů a svarů. Všechny brusné lamelové talíře firmy KLINGSPOR jsou navíc vybaveny brusivem na podložce vyvinutým speciálně pro tuto skupinu produktů.)
  • 2003
    • Dvě inovace v jednom roce (Brusné lamelové talíře CMT s rychloupínacím systémem a brusný lamelový kotouč WSM s povolením pro rychlosti 80 m/s zajistily další růst. Obě inovace jsou vhodné pro použití na úhlových bruskách běžně nabízených v obchodní síti. CMT přesvědčuje uživatele navíc výměnou nástroje během několika vteřin bez upínacího nářadí. Perfektní řešení pro vysoký komfort obsluhy a zkrácené doby výrobní přípravy!)
  • 20..
    • Aby se vize staly skutečností (Již dnes má KLINGSPOR pro všechny technologie broušení a pro každou aplikaci odpovídající produkt. To zajišťuje program obsahující více než 100 typů produktů, přičemž pro každý z nich lze používat až 15 zrnitostí. Pomocí svých inovací se i v budoucnu chceme  zasadit o to, aby se naše vize zaměřené na optimalizaci pracovních procesů v průmyslu a řemeslech uskutečnily.)

Aplikace

Nerez

Broušení ušlechtilých ocelí

Úvod
Ušlechtilé oceli se díky svým vynikajícím vlastnostem, například díky své odolnosti vůči korozi, využívají k nejrůznějším účelům. Správný výběr materiálu pro plánovaný účel využití je samozřejmě základním předpokladem uspokojivého výsledku. Ale také správné provedení povrchové úpravy slouží k uchování těchto vynikajících vlastností.
Z tohoto důvodu a také z hlediska vzhledu se mnoho konstrukčních dílů z ušlechtilé oceli na konci procesu opracování brousí. Pokud jde o odolnost vůči korozi, platí, že čím jemnější je povrch, tím vyšší je jeho odolnost vůči korozi.

Jaké předpoklady musí být splněny a co je nutno při broušení respektovat pro dosažení uspokojivého konečného výsledku?

Předpoklady
Povrchová úprava kusu dodaného ze závodu, tj. válcovaný, mořený a / nebo ještě jednou tepelně opracovaný materiál, by měla být zvolena tak, aby výchozí vlastnosti povrchu co nejvíce odpovídaly později požadované povrchové úpravě.
U odolnosti vůči korozi je nutno před zpracováním vzít v úvahu, že se materiál musí správně skladovat a přepravovat. To v podstatě znamená následující:

  • zamezte jakémukoli kontaktu s jinými ocelovými prvky (ocelové kartáče, drátěná lana), sem spadá i oddělené skladování válcované oceli,
  • zamezte poškození povrchu a hran, ale i otěru,
  • materiál neskladujte v prostorách, kde se zpracovává.


Broušení 
Existuje mnoho parametrů, které mají vliv na drsnost a vzhled broušeného povrchu:

  • bruska s příslušnými kontaktními prvky a parametry opracování (rychlosti řezu a posuvu),
  • použití brusných látek  (oleje a emulze),
  • kvalita brusného prostředku.

S ohledem na tyto omezující podmínky dané procesem broušení nelze paušálně vyjádřit vzájemné souvislosti docíleného povrchu a použitého brusiva. Aby se vyloučila nedorozumění při dohodách o požadovaných površích, měly by se před opracováním stanovit mezní vzorky a hodnoty drsnosti (Ra).

Broušení a koroze
Nezávisle na použité ušlechtilé oceli, a tudíž na odolnosti opracovávaného kusu, by se měla za každých okolností při broušení nerezové oceli respektovat níže uvedená opatření.

  • Nikdy nepoužívat brusné nástroje na normální ocel a poté na nerezovou ocel!
  • Ze všech ploch pečlivě odstranit brusný prach!
  • Povrchy nerezové oceli nikdy nevystavovat fontánám žhavých jisker!
  • Teploty opracování musí být tak nízké, aby nedocházelo k tvorbě chromkarbidů, a tudíž k interkrystalické korozi. Pokud materiál změní barvu, je nutno jej následně znovu opracovat!

Jen tak lze zajistit, že se na opracovávaných místech vytvoří nová pasivní vrstva a že ostatní plochy nebudou poškozeny důlkovou korozí nebo interkrystalickou korozí

Co je nerez?

Úvod
Pod výrazem ušlechtilá ocel rozumíme v běžné řeči ’nerezavějící ocel’. Avšak co se skutečně skrývá za výrazem ’ušlechtilá ocel’ a v čem spočívají typické oblasti využití nerezavějící oceli?

Co je ušlechtilá ocel?
Jako ušlechtilé se označují druhy oceli, které byly vytaveny určitým technologickým postupem, vykazují vysoký stupeň čistoty a reagují stejně na plánované postupy tepelného opracování. Z této definice vyplývá, že ušlechtilé oceli nemusí být výlučně legované, případně vysoce legované oceli. Pro další popis se však omezíme na vysoce legované ušlechtilé oceli s obsahem chromu minimálně 10,5 %.

Rozdělení vysoce legovaných ušlechtilých ocelí
Vysoce legované ušlechtilé oceli lze podle jejich struktury rozdělit do následujících skupin:

  • feritické ušlechtilé oceli
  • martenzitické ušlechtilé oceli
  • austenitické ušlechtilé oceli
  • feriticko-austenitické ušlechtilé oceli (duplexní oceli)


Feritické ušlechtilé oceli
Feritické ušlechtilé oceli se dále dělí do dvou skupin:

  • s cca. 11 až 13 % chromu
  • s cca. 17 % chromu (Cr)


Oceli s obsahem chromu 10,5 až 13 % se z důvodu svého nízkého obsahu chromu označují pouze jako ’oceli se zvýšenou odolností vůči korozi nebo jako ocel odolná vůči vzdušné korozi’. Používají se tam, kde v popředí stojí životnost, bezpečnost a nízké nároky na údržbu, avšak kde se nekladou zvláštní požadavky na vzhled. Tato ocel se využívá například při výrobě kontejnerů, vagónů a vozidel.

Martenzitické ušlechtilé oceli
Martenzitické ušlechtilé oceli s obsahem Cr 12 až 18 % a s obsahy C více než 0,1 %, jsou při teplotách nad 950 - 1050°C austenitické. Rychlé zchlazení (při kalení) vede k vytvoření martenzitické struktury. Tato struktura se vyznačuje zvláště v zušlechtěném stavu vysokou pevností, která ještě dále roste se zvyšujícím se obsahem uhlíku. Tyto oceli se používají například pro výrobu žiletek, nožů nebo nůžek. Předpokladem pro dostatečnou odolnost vůči korozi je vhodná povrchová úprava, které lze docílit  například broušením.

Austenitické ušlechtilé oceli
Austenitické ušlechtilé oceli, nazývané také jako chromniklové oceli, s obsahy Ni nad 8 % představují z hlediska zpracovatelnosti, odolnosti vůči korozi a mechanických vlastností nejvhodnější kombinaci. Vysoká odolnost vůči korozi je nejdůležitější vlastností tohoto druhu ušlechtilých ocelí. Z tohoto důvodu se austenitické oceli využívají v prostředích s agresivními médii, například při kontaktu s mořskou vodou obsahující chlór, v chemickém nebo v potravinářském průmyslu.

Austeniticko feritické ušlechtilé oceli
Austeniticko feritické ušlechtilé oceli se často z důvodu svých dvou součástí struktury označují jako duplexní oceli. Jejich vysoká tažnost při současné optimalizaci odolnosti vůči korozi je předurčuje pro speciální využití zejména v oblasti průzkumu mořského dna, využívání zdrojů z mořského dna - těžby ropy a zemního plynu.

Může "nerezavějící" ocel rezavět?

Úvod
Posuzujeme-li nerezavějící ušlechtilé oceli  s obsahem chrómu více než 10,5 %, nelze vznik rzi zcela vyloučit. Dokonce i austenitické ušlechtilé oceli s obsahem chrómu přesahujícím 20 % a s obsahem niklu více než 8 % mohou při chybné manipulaci a zpracování nebo při konstrukčních vadách zkorodovat.

Pasivní vrstva
Ušlechtilé oceli reagují stejně jako běžné oceli s kyslíkem a vytvářejí vrstvu oxidu. U normální oceli reaguje však kyslík s přítomnými atomy železa a tvoří porézní povrch, který umožňuje pokračování reakce. To může vést až k úplnému ’zrezavění’ kusu. U nerezavějící ušlechtilé oceli reaguje kyslík s atomy chromu oceli, které se v ní vyskytují v relativně vysoké koncentraci. Atomy chromu a kyslíku vytvářejí hustou vrstvu oxidu, která zabrání pokračování reakce. Tato vrstva oxidu je z důvodu své malé reaktivity vůči okolnímu prostředí také označována jako pasivní vrstva. Charakter, případně trvanlivost pasivní vrstvy závisí v prvé řadě na složení legované oceli.

Koroze
Pro vznik rzi u ’nerezavějících’ ušlechtilých ocelí existují dva důvody:

  • pasivní vrstva se nemůže vytvořit nebo
  • pasivní vrstva byla zničena.

Nevytvoření pasivní vrstvy lze zabránit pouze vysokým stupněm čistoty. Opracované plochy musí být zásadně důkladně očištěny od všech reziduí.

Dále popsané druhy koroze vycházejí z následného zničení pasivní vrstvy:

Erozní plošná koroze
Erozní plošná koroze označuje rovnoměrnou erozi povrchu kusu. Tento druh koroze se vyskytuje jen tehdy, pokud na povrch kusu působí kyseliny nebo silné zásadité látky. Je-li roční eroze menší než 0,1 mm, hovoříme o dostatečné odolnosti materiálu vůči plošné korozi.

Důlková koroze (Plitting)
Důlková koroze se vyskytne, pokud dojde k místnímu proražení pasivní vrstvy. Za proražení jsou zodpovědné ionty chloridu, které v přítomnosti elektrolytu odebírají ušlechtilé oceli atomy chrómu, jichž je zapotřebí pro vytvoření pasivní vrstvy. Vznikají důlky o velikosti vpichu jehly. Přítomnost usazenin, cizí rzi, zbytků škváry nebo zabarvení vede ke zesílení důlkové koroze.

Interkrystalická koroze
Interkrystalická koroze může vzniknout, pokud se při působení tepla na hranicích zrn vylučují chromkarbidy, které při přítomnosti kyselého média přecházejí do roztoku. To se děje při následujících teplotách:

  • austenitické oceli 450 °C - 850 °C
  • feritické oceli při teplotách nad 900 °C.

Interkrystalická koroze již dnes při správném výběru materiálu nehraje žádnou roli.

Kontaktní koroze 
Kontaktní koroze vzniká, pokud jsou v kontaktu různé kovové materiály a u jednoho z nich jsou elektrolyty vlhké. Méně ušlechtilý materiiál je napaden a přechází do roztoku. Nerezavějící oceli jsou vůči většině jiných kovových materiálů odolné.

Sklo, kámen, plast

Broušení skla

Úvod
Nejstarší nálezy pocházejí z mladší doby kamenné, zhruba z doby kolem roku 7000 př. Kr. Oblastmi, odkud sklo pochází, byly země Předního východu. Nejstarší výroba skla je úzce spojena s hrnčířstvím. Při vypalování hrnčířských nádob vzniklo sklo spíše náhodou jako barevná glazura a jako nežádoucí vedlejší produkt.
Teprve zhruba v roce 1500 př. Kr. se podařilo nezávisle na keramickém podkladu vyrobit sklo a tvarovat je do samostatných předmětů.
 

Proces broušení
Vytvarované vyfouknuté sklo se nasadí na pomalu se otáčející kotouč a natrhne se diamantem. Lehkým nárazem se odlomí horní část vytvarovaného foukaného skla. Zbude sklo s lehkým odlomeným okrajem, tzv. "ústním okrajem", který se poté například v okrouhlé plechové vaně zabrousí narovno. Ocelový disk  je volně posypán brusnými zrny SiC a je pokrytý vodním filmem. Sklenice se "ústním okrajem" přitiskne na ocelový kotouč a zabrousí se. 

Lehkým šikmým držením sklenice se na vnějšku ústního okraje vytvoří „faseta“.

Časová náročnost této metody je vysoká, kromě toho se volná brusná zrna odplavují přes okraj kotouče, aniž by bylo dosaženo jejich úplného opotřebení. 
Mnoho podniků se však této technologie a stávajících strojů nechtělo vzdát. Řešením byl vodě odolný brusný tkaninový kotouč, v němž brusná zrna SiC byla ukotvena pomocí pojiva z umělé pryskyřice. Tato změna garantovala nižší časovou náročnost a plné využití brusných zrn. Navíc se pro optimalizaci času na přípravu strojů využívaly většinou kotouče opatřené brusným zrnem po obou stranách.

Lepší metodou je broušení pomocí nekonečných brusných pásů na relativně jednoduchém pásovém stroji na broušení skla s horizontálním a vertikálním vedením brusného pásu. Rychlost řezu se pohybuje mezi 8 a 12 m/s. Permanentní přívod vody zabraňuje vzniku vyšších teplot, které by mohly vést k praskání skla. Brusný pás je zpravidla veden přes kontaktní desku z mechové pryže. Zde lze brousit i tenkostěnné sklenice, aniž by došlo k jejich poškození. Většinou se zde používá zrno 180 k předbroušení a 240 k dobrušování (KLINGSPOR: CS 320 Y / CS 321 X). Ve třetím kroku broušení se předbroušené okraje sklenice vyleští korkovým pásem (KLINGSPOR: CS 322 X).

Dřevo

Materiály vyrobené ze dřeva

Definice výrazu 
Pod výrazem materiály vyrobené ze dřeva jsou shrnuty různé produkty, které vznikají roztřískováním dřeva a jeho následným spojováním, většinou pod tlakem a za přídavku jiných látek (např. umělých pryskyřic, minerálního pojiva a jiných přídavných látek). K materiálům vyrobeným ze dřeva patří v prvé řadě desky z aglomerovaného dřeva (překližka, dřevotřískové desky, dřevovláknité desky), ale i příslušným způsobem konstruované tvarované díly z překližky, dřevotřískových nebo dřevovláknitých desek. Výhody materiálů vyrobených ze dřeva oproti masivnímu dřevu spočívají především v homogenní struktuře, a tudíž v rovnoměrném chování, v možnostech řezání desek větších rozměrů a ve vyšším využití suroviny. 
 
Překližka
je tvořena nejméně třemi vzájemně slepenými vrstvami dřeva, přičemž směr vláken sousedících vrstev je posunut o 90 °. Podle druhu střední vrstvy se rozlišuje:

  1. Překližka
       Střední vrstva z překližky, všechny vrstvy ze stejného druhu dřeva.
  2. Laťovka
       Střední vrstva z dřevěných vzájemně slepených latěk o tloušťce 24 – 30 mm.  Existuje laťovka, v níž dřevěné laťky střední vrstvy nejsou slepeny.
  3. Jemná laťovka s tyčinkovým středem
       Střední vrstva z pásů loupané dýhy silných cca. 8 mm kladených na výšku k rovině desky.
  4. Složené desky
       mají vedle vrstev překližky také nejméně jednu další vrstvu z jiného materiálu (např. dřevotřísková střední vrstva). 

Desky lepené z více vrstev překližky se označují také jako vrstvený dýhový materiál. Patří sem kromě vrstveného dřeva, u něhož jsou jednotlivé vrstvy překližky lepeny paralelně podle vláken, křížová překližka, která je tvořena nejméně pěti v úhlu 30 – 45° posunutými lepenými vrstvami překližky, jakož i vysoce zhutněný dřevěný laminát, v němž je slisováno vysokým tlakem nejméně 5 vrstev překližky impregnovaných umělou pryskyřicí z bukového dřeva. 
  
Dřevotřískové desky 
se vyrábějí lisováním dřevěných třísek a / nebo jiných dřevěných vláknitých materiálů (např. konopí; lněné pazdeří, jednoleté rostliny) organickými lepidly (umělé pryskyřice) nebo minerálními pojivy (např. sádra, cement).  Objemová hmotnost činí 480 až 750 kg/m³. Podle nasměrování třísek, případně podle technologického postupu výroby rozlišujeme:

  1. Plošně lisované třískové desky
    Třísky jsou převážně nasměrovány paralelně k rovině desky. Konstrukce je jednovrstvá nebo vícevrstvá, většinou třívrstvá. Díky speciálním technologiím vrstvení se do středu desky dostávají hrubší třísky, jemnější třísky jsou pak vrstveny v krycí vrstvě.
    Příklady typů desek se zkratkami:
    FPY: plošně lisovaná deska pro všechny účely
    FPO: plošně lisovaná deska s povrchem z jemných třísek
  2. Výtlačně lisované desky
    Jednovrstvé desky, v nichž jsou plochy třísek uloženy převážně svisle k rovině desky. Výroba probíhá kontinuálním pěchováním ve svislé lisovací šachtě. SR: výtlačně lisovaná vylehčená deska
    SV: výtlačně lisovaná plná (neodlehčená) deska.
  3. Dřevotřískové desky vázané minerálními pojivy
    Desky vázané minerálními pojivy. K těmto typům desek patří cementem, magnezitem a sádrou vázané dřevotřískové desky. Výhody těchto desek spočívají v jejich vysoké odolnosti vůči vlhkosti a tvorbě plísní, ale také v jejich chování při hoření. Jejich nevýhody spočívají v obtížné zpracovatelnosti, v menší pevnosti v ohybu a ve vysoké hmotnosti (850 – 1200 kg/m³, výjimka: lehké stavební desky z dřevěné vlny, cca. 360 – 570 kg/m³).

Kov

Není kov jako kov

Úvod
Již od počátku doby bronzové, ve 3. tisíciletí př. Kr., používal člověk broušení pro zpracování předmětů každodenní potřeby z kovu, například zbraně a nástroje.

Pod pojmem „kov“ jsou shrnuty zaprvé železné materiály, které se opět dále člení na oceli a litinové materiály, a za druhé neželezné kovy s podskupinami těžkých a lehkých kovů.

Avšak není kov jako kov. Stejně jako existují různorodé skupiny kovů a jejich specifické vlastnosti, jsou kladeny také různorodé požadavky na jejich zpracování. V dnešní době již nalezneme stěží produkt vyrobený z kovu, do jehož výrobního procesu nebylo zařazeno opracování broušením - ať už jde o rozměrově přesnou výrobu, leštění povrchů nebo optimalizaci kluzných vlastností zpracovávaného kusu.
 
Právě ve zpracování kovů má použití nevhodné zrnitosti brusiva nebo nevhodné podložky zásadní vliv na výsledek broušení nebo na životnost brusiva.
 

Vše z jedné ruky
KLINGSPOR vede brusivo na podložce ve všech dodávaných formách jako pásy, archy a role, dále brusné a řezné kotouče, lamelové kotouče®, brusné lamelové talíře, vliesové kotouče a elastické brusivo.
Ať už chcete zpracovávat jakýkoli kov, dodáme vám vhodné brusivo! 

Lak

Nátěr, lak, stěrka, skvělé zpracování

Ve všech oblastech každodenního života naleznete povrchy opatřené nátěrem barvy nebo laku. Tato povrchová úprava slouží k ochraně materiálu, ale musí také často splňovat představy o vzhledu.

Pro opracování použitých nátěrů nabízí KLINGSPOR komplexní program produktů. U nás najdete brusivo pro ruční broušení, pro práce s ručně vedenými stroji a pro použití na stacionárních strojích. Pro všechny barvy, laky, plniva a stěrky.